Aštánga jóga

Aštánga jóga je ucelený systém vytvořený šrí K. Pattábhi Džóisem v 50. letech 20. století. Aštánga jóga také označuje osmidílnou stezku popsanou v Jóga sútrách, jejichž autorem je Pataňdžali zhruba ve 3. století po Kristu. Aštánga doslova znamená „jóga mající osm částí“.

Aštánga jóga je styl dynamické jógy, který vznikl v jižní Indii ve městě Maisúr. Z aštánga jógy vyšly další styly dynamické jógy, jako je například dobře známá vinjása jóga a power jóga. Zakladatel šrí K. Pattábhi Džóis popsal praxi aštánga jógy v knize Jóga Mala. Knihu začal psát v roce 1958, poprvé vyšla v roce 1962 a první anglické vydání vyšlo v roce 1999. Pattábhi Džóis v této knize popsal aštángovou sestavu, kterou známe dnes, i když se v průběhu času různě vyvíjela a pozměňovala.

Pravidelná praxe aštánga jógy přináší detoxikaci těla, orgánů, svalů a krve, odstraňuje psychické a duševní bloky, intenzivně čistí pránické kanály nádí, aby energie v těle mohla volně proudit. Tělo je po určité době pravidelné praxe lehké, pružné, silné a zdravé.

Principy aštánga jógy

V aštánga józe je důraz kladen na 3 základní principy – tři objekty pozornosti. Pokud jsou všechny tři splněny, můžeme říci, že se jedná o meditaci v pohybu.

Ásana

Jógové pozice, ásany, slouží k pročištění a zesílení těla. Pataňdžali podává tuto definici: „sthira sukham ásanam“, tj. pozice těla má být pevná a pohodlná. Vědomé zvládnutí těla a jeho pozic slouží k ukotvení pozornosti tak, aby se praktikant jógy mohl posunout na své cestě dál a mohl zároveň naplnit Pataňžaliho pojetí jógy, tedy zastavení změn mysli – „čitta vritti niródhah“.

Provedení každé ásany je spojeno s plynutím dechu. Toto plynutí se označuje jako vinjása. Každá ásana má určitý počet vinjás. Například pozdrav slunci A má 9 vinjás a pozdrav slunci B má 17 vinjás. Výdrže v ásanách jsou obvykle na pět nádechů a výdechů.

Aštánga jóga má 6 sérií: první (primary), druhou (intermediate) a třetí (advanced), která je rozdělena na čtyři podsérie (A, B, C, D). Na běžných lekcích aštánga jógy se setkáte s první sérií. Ke druhé sérii se přistupuje až po dostatečném zvládnutí celé první série. Většina praktikujících se pro náročnost aštánga jógy nedostane dál než k druhé sérii. Dále se dostanou opravdu jen odhodlaní jogíni.

První série detoxikuje a posiluje tělo. K tomu je zapotřebí vysoká míra flexibility a pokory. Každá ásana je přípravou na následující ásanu. Posloupnost ásan má tedy svůj smysl a účel.

Udždžájí dech

Celou sestavu provází udždžájí dech. Jedná se o dechovou techniku, která zahřívá tělo zevnitř a pomáhá tělo detoxikovat. Zahříváním se tělo více potí a s potem se odplavují škodlivé látky. Na mentální úrovni udždžájí dech zklidňuje mysl a snáze navozuje stav meditace. I díky tomu se aštánga stává meditací v pohybu.

Správné dýchání je nezbytné pro praxi jógy z toho důvodu, že umožňuje zklidnit mysl. Bez správného dýchání se mysl rozptyluje. V Bhagavadgítě se vysvětluje důležitost rovnoměrného dýchání. To znamená, že nádech i výdech jsou stejně dlouhé. Tím se zajistí udržení rovnováhy v těle.

Drišti

Během aštángové praxe je důraz kladen také na to, kam směřuje pohled, tj. drišti. Drišti umožňuje odpoutat se od myšlenek a snadněji dosáhnout stavu meditace.

V aštánga józe se setkáváme s devíti různými typy drišti: nasagrai (špička nosu), broomadhya (mezi obočí), nabi chakra (pupík), hastagrai (ruka), padhayoragrai (prsty u nohou), parsva (do dálky vlevo), parsva (do dálky vpravo), angustha ma dyai (palce na rukou), urdhva (nahoru k obloze).

Bandha

Nedílnou součástí aštángové praxe je také aktivace energetických zámků, tj. bandh. Bandhy v praxi znamenají aktivaci určitých svalů, což umožní práně (životní energii) v těle volně proudit. 

Setkáváme se se třemi energetickými zámky: mula bandha (kořenový zámek), uddijána bandha (zámek spodního břicha) a džalandhára bandha (krční zámek).

Osmidílná stezka

Pataňdžali popsal v Jóga sútrách těchto osm praktik, které vedou k dokonalému poznání.

1) Jama

Doporučení, jak se správně chovat, respektive "omezení", jak se nechovat. Patří sem:

• nenásilí (ahimsa),
• pravdivost (sátja),
• nekradení (astéja),
• zdrženlivost (brahmačárja),
• neulpívání (aparigraha).

2) Nijama

Doporučení k duchovnímu růstu, něco jako opak jamy, tj. „příkazy“, jak se chovat. Patří sem:

• dodržování čistoty vnitřní i vnější (sauča),
• spokojenost (santóša),
• sebe-ovládání (tapas),
• studium (svádhjája),
• odevzdanost Bohu (íšvarapranidhána).

3) Ásana

Pozice těla, praktikování jógových pozic, které známe z lekcí jógy.

4) Pránájáma

Dechová cvičení, doslova „ovládnutí prány“ (životní energie).

5) Pratjáhára

Stažení smyslů, odpoutání se od smyslů, vedení pozornosti dovnitř.

6) Dhárana

Soustředění pozornosti, koncentrace.

7) Dhjána

Meditace.

8) Samádhi

Sjednocení, stav duchovního pohroužení. Dhárana, dhjána a samádhi na sebe plynule navazují, a proto je Pataňdžali spojil pod jeden pojem samjama. V praxi se začíná soustředěním, které po nějaké době přejde do meditace a ta nakonec přejde do některého z mnoha druhů samádhi.